Dopředu posílám nejzkušenější Jardu a Patricka. "Zahodit muring!" "Je dole!" Martin mi podrží pravou záď, aby mne stočila do směru vyplouvání, povolí... a .... vy-plou-vám-na-své-prv-ní-lodi.... Otočka doprava, okamžitě doleva a už vidím vjezdové majáčky. Ale ještě to není tak jednoduché. Zdá se, že všichni se rozhodli vyplout právě teď a tak se najednou do plavební dráhy hrnou zleva zprava další lodi. A když řeším přednosti a vůbec jak se dostat ven, tak mi zavolá brácha, který nás už s rodinkou navštívil včera (a zachránil naši nákupní sekci, když nemohla sehnat taxík ze supermarketu), že poblíž Ninu, kde má pobyt zkoumá kotviště, kam bychom mohli dneska dojet. Nějak moc věcí najednou. Ale už jsme venku a tep si může klesnout. Když astronauti přistávali na Měsíci, měli prý tep přes 160. Možná jsem je teď předčil.
Ale už jsme venku a nabíráme motorový SZ kurz Zadarským kanálem. Hanebně totiž nefouká, pouhých 5 kts (uzlů, tj. asi 8 km/h) a ještě zezadu. Aspoň je čas vyzkoušet plachty, které nám včera Miško z charterovky odmítl předvést s tím, ať to uděláme dnes na moři a kdyby něco, tak ať se vrátíme, že s tím něco udělá a problém není u nás. Naštěstí jsou v pořádku. při zkoušení plachet proti větru jsme si udělali šišaté kolečko kolem jednoho signálního světla. A pak jsme si brblali pěti uzly na SZ, když mi na úrovni Zadaru zavolal Dobra, že zkoumá přístav v Zatonu, zda bychom se tam vešli. Tamější Miško mu dal hloubku dva metry, což je pro nás málo, máme ponor 2,30 m. Tak ho brácha donutil přeměřit to tyčí a ukázalo se, že by přý tam snad mohlo být právě toto. Ufff, pěkná představa!
Kousek nad Zadarem se kanál rozšiřuje a asi proto se tam úplně otočil vítr a od severu nám začalo foukat 5 uzlů. Zkusili jsme vytáhnout plachty ... a ono to šlo. Ukázalo se, že naše Silver Arrow pěkně stoupá proti větru a tak jsme na tu bídu jeli 4 uzle bez významnější námahy. Tedy hlavně díky tomu, že Patrick pěkně vytrimoval plachty. A za tohoto stavu se najednou stalo, že plánovaný Zaton už byl trochu z cesty a po krátké poradě s posádkou jsem bráchovi sdělil, že jedeme dál na sever, čili že nedorazíme. V okamžité sms to samozřejmě jako jachtař pochopil.
Vítr ještě vydržel až k průlivu pod ostrovem Molat (předjeli jsme několik lodí na plachty, Patrick + Silver Arrow je dobrá kombinace) a pak už byl čas na sbalení a moji práci u kormidla na průliv. Za ním ještě trošku fouklo a my se ještě trošku na vítr svezli. Plánovaný muring v Brgulje se mi moc nelíbil a tak jsem raději vybral kotvení na boji na opačné straně zátoky. Vybranou bojku jsme odchytili hned na poprvé (další minicvičení na souhru posádky) a tím skončil můj první kapitánský den. Po Patrickově poledním tuňákovém salátu nastoupil do kuchyně Widlička a udělal nějaké asijské kuře s rýží lehce přiostřené (s pojmem lehce by asi část posádky nesouhlasila...), no 2x jsem si přidal. Nechci vidět váhu po návratu, chlapi vaří dobře.
Po večeři jsme eště chtěli na víno na pevninu do hospy, kde jsme byli před třemi(?) lety s cyklokatamaránem. Trošku ze začátku zlobil motor člunu, tedy do té doby, než jsem otevřel přívod paliva, ehm... Víno se nepovedlo, především to bílé, červené ušlo. Pomluvil jsem hospu na Foursquare.
Ještě večerní poznávací diskotéka, Patricka jsem naprosto dostal Sixto Rodriguezem, po návratu s ím znova zajdu na Searching for Sugar Man... Byl to pěkný den. Bohužel tu ale máme internet a na něm zprávy ze zaplavovaného domova...
Napluto 37 nmi (z toho 11 jachtingu)
Ahoj Loď. Abyste si nemysleli, že se tam máte nějak nóbl, tak my se tu máme taky nóbl. Jelikož letos nejachtím, tak mě příroda vyrobila Benátky přímo ve městě. Rozhodně do svý oblíbený hospůdky můžu taky vyrazit na člunu. Tak zdravím námořníky, užijte si to. Doušín.
OdpovědětVymazatP.S. Vyřiď prosím Miirovi, že jsem měl v pátek v ruce 7D+24-105mm a že mě to přišlo obrovský jako kráva. Teda aspoň ve srovnání s mým Nikonem. I přesto to ale přeci jen trochu šumí, tak by měl radši jít do 6D. Nebo už ji má koupenou?